Erben, Karel Jaromír, Vímť já domeček a v něm okénko, pod kterým jsem stával [E mlád-0353]

Analýza

Analyza2 Abc Public

Vímť já domeček a v něm okénko, pod kterým jsem stával

Erben, Karel Jaromír: Prostonárodní české písně a říkadla

Viz též:
EN-0723, E mlád-0120, E mlád-0492, E mlád-0608, ENH-0723

Incipity

Vnořené a variantní incipity	[1b] Ach znejmilejší zlaté okénko, pod kterým jsem stával [6] Ach holka milá, co jsi myslila, že jsi naši lásku, můj zlatej obrázku, žes ji zrušila

Pramen

Pramen	Erben, Karel Jaromír: Prostonárodní české písně a říkadla [E]
Část pramene	Erben, Karel Jaromír: Písně věku mládeneckého a panenského [E mlád]
Druh pramene	publikace
Bibliografie / Místo uložení / Signatura	Prostonárodní české písně a říkadla. Sebral a vydal Karel Jaromír Erben. Praha 1864
Číslo / Strana	353 / 186
Oddíl sbírky	Písně věku mládeneckého a panenského

Katalogizace

Typ jednotky	TO

Mapa

Mapa

Sběr

Datace	[1862 - 1864]
Sběrové oblasti	Plzeňsko
Regiony	Čechy, Plzeňsko, Česká republika, Plzeňský kraj

Skeny (multimédia)

Skeny All	Vímť já domeček a v něm okénko, pod kterým jsem stával [E mlád-0353] « ‹ 3 › »

Noty

Analyza2 Abc

Vímť já domeček a v něm okénko, pod kterým jsem stával

Erben, Karel Jaromír: Prostonárodní české písně a říkadla

Analýza viz: EN-0723 - Vím já chaloupku a v ní okýnko

Text

Analyza Textu Text	353. Zrušena láska. (Nápěv 723.) Vímť já domeček, 1) a v něm okénko, pod kerým jsem stával, na tebe volával: Spíš-li, panenko? „Nespím, ach nespím! 2) dobře tě slyším; jenom že já tobě, potěšení moje, otevřít nesmím.“ Proč bys nesměla? Vždyť nejsi sama, ani ti nebrání, potěšení moje, tvá panímáma. Když neotevřeš, s pánem Bohem lež: nepřijdu já k tobě, potěšení moje, do roka podnes. Nežli rok vyšel, už zase přišel: jen že u své milé, holky roztomilé, lásky nenašel. Ach holka milá, co jsi myslila, že jsi naši lásku, můj zlatej obrázku, že’s ji zrušila? „Zrušila jsem ji ne o své vině: že jsou nás podvedli, od sebe rozvedli falešní lidé. Zrušila jsem ji pro lidské řeči: že jsou mi nepřáli, milovat nedali tvých černých očí.“ Z Plzeňska. – Srov. Čel. III, 47; Suš. 89; Kol. I, 187. 1) Ach nejmilejši zlaté okýnko! 2) Spala jsem, nespím.

Analyza Textu Text

353.
Zrušena láska.
(Nápěv 723.)
Vímť já domeček, 1)
a v něm okénko,
pod kerým jsem stával,
na tebe volával:
Spíš-li, panenko?

„Nespím, ach nespím! 2)
dobře tě slyším;
jenom že já tobě,
potěšení moje,
otevřít nesmím.“

Proč bys nesměla?
Vždyť nejsi sama,
ani ti nebrání,
potěšení moje,
tvá panímáma.

Když neotevřeš,
s pánem Bohem lež:
nepřijdu já k tobě,
potěšení moje,
do roka podnes.

Nežli rok vyšel,
už zase přišel:
jen že u své milé,
holky roztomilé,
lásky nenašel.

Ach holka milá,
co jsi myslila,
že jsi naši lásku,
můj zlatej obrázku,
že’s ji zrušila?

„Zrušila jsem ji
ne o své vině:
že jsou nás podvedli,
od sebe rozvedli
falešní lidé.

Zrušila jsem ji
pro lidské řeči:
že jsou mi nepřáli,
milovat nedali
tvých černých očí.“
Z Plzeňska. – Srov. Čel. III, 47; Suš. 89; Kol. I, 187.
1) Ach nejmilejši zlaté okýnko!
2) Spala jsem, nespím.

Inicipit

Incipit	Vímť já domeček a v něm okénko, pod kterým jsem stával
Incipit spisovný
Incipit normalizovaný