Prameny
  1. Prameny
  2. ♫ Písně
  3. Osobnosti
  4. Lokality
  5. Regiony
  • CZ 
    • English
    • Přihlásit
  •   
    • Přihlásit
    •   Česky
    •   English
    •   Info

Což se mé srdéčko v těle leká, že na nás veliká vojna čeká [E mlád-0387]

  • Akce
    • Zpět na výpis
  • Píseň
  • Analýza
  • Analýza textu

Analýza

Analyza2 Abc Public

Což se mé srdéčko v těle leká, že na nás veliká vojna čeká

Erben, Karel Jaromír: Prostonárodní české písně a říkadla
Upozornění! Notový zápis byl vyhotoven pro účely hudebních analýz.
Mohou v něm být drobné odlišnosti od originálního zápisu.
Viz též:
EN-0099, E mlád-0387[ii]

Incipity

Vnořené a variantní incipity
[2] Kampak se poděju, v kterou stranu, bych ještě uviděl moji pannu
[4] Přes potok můsteček prohýbá se, roste tam travička, neseká se
[5] Vyletěla sivá holubička, přinesla psaníčko od miláčka
[6] Položila hlavu do jetele, poslouchala pilně, kdo to jede

Pramen

Pramen
Erben, Karel Jaromír: Prostonárodní české písně a říkadla [E]
Část pramene
Erben, Karel Jaromír: Písně věku mládeneckého a panenského [E mlád]
Druh pramene
publikace
Bibliografie / Místo uložení / Signatura
Prostonárodní české písně a říkadla. Sebral a vydal Karel Jaromír Erben. Praha 1864
Číslo / Strana
387 / 196
Oddíl sbírky
Písně věku mládeneckého a panenského

Katalogizace

Typ jednotky
TO

Mapa

Mapa

Sběr

Datace
[1862 - 1864]
Sběrové oblasti
Budějovicko
Regiony
Budějovicko, Čechy, Česká republika, Jihočeský kraj

Skeny (multimédia)

Skeny All

Což se mé srdéčko v těle leká, že na nás veliká vojna čeká [E mlád-0387]

  • «
  • ‹
  • 3
  • ›
  • »

Noty

Analyza2 Abc

Což se mé srdéčko v těle leká, že na nás veliká vojna čeká

Erben, Karel Jaromír: Prostonárodní české písně a říkadla
Upozornění! Notový zápis byl vyhotoven pro účely hudebních analýz.
Mohou v něm být drobné odlišnosti od originálního zápisu.
Analýza viz: EN-0099 - Dala mně má milá rozloučení

Text

Analyza Textu Text
387.
Odjezd milého.
(Nápěv 99, 678.)
Což se mé srdéčko
v těle leká,
že na nás veliká.
vojna čeká!
čeká, čeká
můj kůň vraný,
na něm je šáteček
vyšívaný.

Kam pak se poděju,
v kterou stranu,
bych ještě uviděl
moji pannu?
Vyjdu si já,
ohlídnu se,
nespatřím žádného –
zarmoutím se.

Psal jsem a pečetil
dvoje psaní,
nedostal jsem žádné
odpovědi,
psal jsem jí,
psal – víc nebudu;
odjedu na vojnu –
ten tam budu.

Přes potok můsteček
prohýbá se,
roste tam travička
neseká se;
pod tím mostem
jsou rybičky,
žádný jich neloví –
jsou drobničky.

Vyletěla sivá
holubička,
přinesla psaníčko
od miláčka:
píše milý,
píše, píše,
že on k ní přijede
co nejspíše.

Položila hlavu
do jetele,
poslouchala pilně,
kdo to jede;
slyšela řičeti
koně vraný:
to jsou koně mého
potěšení!

„Kam pak, mé srdéčko!
pojedete,
že vy mne s sebou víc
neberete?“
Pryč pojedu –
nepřijedu,
tebe tu poručím
pána Bohu.
Z Budějovicka.

Inicipit

Incipit
Což se mé srdéčko v těle leká, že na nás veliká vojna čeká
Incipit spisovný
Incipit normalizovaný